Klasická západní medicína velmi pokročila. Od babek kořenářek, čarodějek a rodinných lékařů ke specialistům. Každý specialista má úžasné znalosti svého oboru, snaží se pomáhat jak může, léčí naše onemocnění. Bohužel se ztratil náhled na souvislosti, na propojení celého těla, na propojení hmotného těla a podvědomí. Medicína se omezila na tělo a v oblasti „oprav“ podává skoro zázračné výkony.
Omezenost uzdravování u klasické medicíny je však zřejmá. Na otázku: Proč mě bolí v krku? Odpovídá: Protože jsi chytil bacily. Stanovíme diagnozu, nasadíme léky a bolest přejde. Léčíme nemoc.
Můžeme se však ptát dál. Proč jsem chytil bacily? … Protože mám oslabenou imunitu... Proč mám oslabenou imunitu? ….Atd. Hledáme počátek motýlího efektu.
Můžeme dojít k momentu.. kdy motýl zamával svými křídly a způsobil sérii stavů, projevů, které nás ovlivnily a nakonec se projevily právě onemocněním- varovným signálem hlubší příčiny. Pokud známe příčinu, je možnost uzdravování.
Zasvítí-li na nějakém technickém přístroji kontrolka, je to podnět ke zkoumání příčiny, které se za tím skrývají. Nepřelepíme kontrolku lepící páskou, abychom ji neviděli. Chceme vědět proč bliká, jaký má význam a odstranit příčinu, aby kontrolka přestala svítit.
Když projevuje varovný signál naše tělo, pokoušejí se mnozí lidé potlačit signál pilulkami, aniž by pátrali po příčinách a mohli se uzdravovat. Ani na přístroji nepřelepíme kontrolku lepící páskou, abychom ji neviděli.
Podobně to je i s měřením tělesných údajů a s nálezy. Jsou nezbytné pro popis formálního aspektu a využíváme je jako výchozí bod. Umožňují učinit první krok a jsou tak předpokladem ke kroku druhému- nalezení smyslu nemoci.
Je na každém z nás, jestli se budeme uzdravovat, nebo léčit.
Daniela